Deprese
22. března 2011 v 23:52 | Estrius
3. ledna 2011 v 3:14 | Estrius
31. března 2010 v 16:15 | Estrius
10. listopadu 2009 v 11:48 | Estrius
drogy, prostituce, násilí .... z očí do očí, tak jak to téma neznáte. Bez cenzury. Doporučuju přečíst.
25. června 2008 v 23:43 | Estrius
15. června 2008 v 23:42 | Estrius
Nevim, jestli jsem se o týhle knížce zmiňoval, ale moc mi pomohla. Doporučil bych jí všem, co bojujou s depresí. Je to krok kupředu.
Nejde jen o prázdné kecy o tom, jak se vzchopit, autorka má vlastní skušenosti s depresí a má hodně zajímavé a často pravdivé postřehy. Pokud máte někoho blízkého, který si prochází depresí, může vám ta knížka taky hodně pomoct, prostě super, nemá chbu, první krok, jak se z toho dostat, nebo to změnit k lepšímu, jen ho udělat...
28. května 2008 v 20:36 | Estrius
Deprese je vždycky sobecká.
24. dubna 2008 v 21:02 | Estrius
Stahuju se do sebe...cejtim to a vůbec se mi to nelíbí. Je mi mizerně. Posloucham hudbu, klepu se a doufam ve smrt. Co mě na tom nejvíc děsí je to, že jsem uplně v hajzlu, ale otočim se na ségru a mluvim na ní normálnim hlasem, nebo mam aspoň takovej pocit. Nejvyší známka emocí (v tomhle případě zápornejch) je to, že se klepu jak ratlík, dupu nohou, nebo klepu rukou...fakt nevim co mam dělat....
nejhorší je to, že jsem v tom sám. Já nemam nikoho. Mam rodinu, ale nemam nikoho, komu bych moch do očí říct, jak zatraceně děsně se cejtim a jak moc mam chuť s tim všim zkoncovat....
Probíram si lidi jednoho po druhym a děsí mě to ... jsou kamarádi, živící se na mejch veselejch chvilkách, kamarádi opravdoví, ale vzdálení, rodina .... v podstatě taky vzdálená, nikdo, nikdo nikdo nikdo ... nikdo, komu bych moch říct co cejtim....
A kruh se uzavírá ... já jsem ten kruh ... Cejtim jak vám všem mizim....jak zůstávam sám v sobě a všechny moje pocity tam zůstávaj se mnou a prohlubujou mou samotu ...
Já nechci!!!!!
22. dubna 2008 v 12:10 | Estrius
10. března 2008 v 14:06 | Estrius